Crane construction set
STAVEBNICE JEŘÁBŮ. Výrobek továrny IGLA v Trhových Svinech, ČSSR.
První verze byla výlučně kovová (polyamidová byla pouze převodová kola, navíjecí bubny a kladky), později byla základna rovněž z plastu. Velikost základny 29 x 29 cm.
Vykazuje některé výrazné znaky hraček tohoto výrobce v tomto období: technická zajímavost, materiálová kombinace ocelový plech ? polyamid-6, spoje pomocí samořezných šroubků a šroubků s matičkami, závlaček a stavěcích kroužků na hřídele. Datum produkce mi není známo, ale vzhledem k tomu, že na krabici je ještě uveden jako výrobce IGLA, n.p., ale již se používá logo ITES, odhaduji počátek výroby kolem roku 1963. Existovalo několik barevných kombinací. Jako kluk si na tuto hračku nepamatuji, ale to mohla být jen shoda okolností.
Hračka byla na ruční pohon kličkou a oproti jiným podobným, které měly pro každý pohyb zvláštní kličku, tato byla vybavena poměrně komplikovanou převodovou skříní, v níž bylo možno zařadit požadovaný pohyb na jedinou pohonnou hřídelku s kličkou. Pohyby byly tři: zvedání břemene, sklon ramene a otáčení jeřábu kolem svislé osy. Proto jsou v převodové skříni dvě hřídelky s navíjecími bubny na provázky a jedna k zařazení volného kuželového kola s pastorkem pro otáčení plotny, na níž se stavěly jednotlivé druhy jeřábů. Stavebnice obsahuje opravdu úctyhodné množství součástek. Několik jich však chybí: dvě hřídelky pro pohony (jsou již doplněny z jiné stavebnice), zarážka pro fixaci vzájemné polohy ramen, spojnice. Asi padesát samořezných šroubků s půlkulovou hlavou velikosti 2,6 x 6 mm jsem již také doplnil z jiné stavebnice.
Velmi cenným je krásně provedený návod na různé druhy jeřábů: věžový jeřáb, jeřáb sloupový lehký, jeřáb slupový těžký, jeřáb vzpěrový. Většinou jsou jednotlivé typy schopny zvedat břemeno o hmotnosti 1 kg.
Druhý exemplář stavebnice je zřejmě novějšího data, protože segmenty, z nichž je sestavena základna jeřábů, jsou již vyrobeny jako plastové výlisky, což bylo jistě výrobně levnější, i když ze cenu nižší tuhosti. Tento exemplář rovněž nebyl kompletní, neboť mu chyběl jeřábový hák s kladnicí a asi 50 samořezných šroubků do plechu. Jeho očištění bylo náročnější, protože torzo sestaveného vzpěrového jeřábu bylo zřejmě vystaveno povětrnostním vlivům, takže černěné uzly byly mnohdy značně zkorodované. To platilo i o šroubcích. Naopak díly, které ještě nebyly použity a byly v krabici, byly jako nové. Krabice byla ve velmi pěkném stavu. Rozhodli jsme se proto z obou stavebnic postavit jeřáby, které postavit bylo možné (sloupové jeřáby bylo možno postavit z obou stavebnic), bohužel hák s kladnicí je jen jeden. Oba sestavené jsou na přiložených fotografiích.
Při komplikovanosti stavebnice (ne nepodobné komplikovanosti stavebnic typu Merkur) jsem si uvědomil, že v té době mohly vznikat takto komplikované hračky jen díky tomu, že tehdy ve výrobě nic nemělo reálnou hodnotu: práce konstruktérů, lisovací nástroje na ohromné množství výlisků z plechu i plastických hmot, materiál i lidská práce při výrobě. Takovéto hračky by dnes již nikdo nevyráběl, protože by jejich cena byla příliš vysoká. Proto lze v řadě článků o hračkách z minulé doby (např. v časopisu ABC z roku cca 1986, autor Rudolf Baudis) vystopovat dopad tohoto problému na stále se zvyšující ceny našich hraček při snahách zavést reálné ceny a zlepšit rentabilitu výroby.
Vnitřek převodové skříně – dvě ze tří hřídelek chyběly, vyrobeny nové. Původní zajištění řešeno ohnutým jazýčkem, nahrazeno příčkou.
Detail přichycení věžového jeřábu k točně – segmenty z ocelového plechu, velmi tuhé provedení. Některé verze měly šroub s maticí místo dutého nýtu.