Moped Stadion S22
Moped Stadion S22
Jedná se o moped, který se vyráběl od roku 1960 do roku 1964 v závodě Velo Stadion v Rakovníku (spadal pod n.p. Motor, České Budějovice). Typ S22 byl druhou a předposlední variantou prodávaných strojů (celkem bylo vyrobeno 242 835 strojů S22 - podle Petra Hošťálka), i když ta poslední varianta S23 byla údajně vyráběna jen ve velmi omezeném množství (2011 strojů S23 v období 1962 až 1964 - podle Petra Hošťálka) pouze na export. Důvodem ukončení výroby v roce 1964 byl údajně malý odbyt a hromadící se zásoby, což byl zřejmě důsledek toho, že změnou vyhlášky již nebylo možné řídit moped bez řidičského oprávnění jako dosud. Tím byla odstraněna hlavní výhoda mopedu oproti malým motocyklům, jako byl Pionýr. Poslední verze S23 je velmi vzácná, a jakým způsobem se v Čechách objevila je asi velmi individuální (pravděpodobně největší počet těchto strojů u nás pocházel z reklamačních řízení u zahraničních zákazníků).
Něco podobného pravděpodobně potkalo i stroj, který vlastníme - jedná se totiž o moped ve verzi S22 určený pro Holandsko (liší se sníženým výkonem motoru na 1,1 k, nízkými a rovnějšími řídítky, dvěma otvory na vrchu předního blatníku pro holandské označení žlutou plastovou destičkou, že se jedná o moped, povinným bílým zakončením zadního blatníku z důvodu lepší viditelnosti v noci a chromovanou nádrží s částečným nátěrem a nálepkou Jawa), který se pravděpodobně vrátil zpět do ČSSR, kde byl dne 23. 9. 1965 (tedy asi rok po ukončení výroby) prodán prvnímu spotřebiteli. Razítko prodejny je již na kartičce velmi málo čitelné, nicméně lze pozorovat, že se jednalo o prodejnu v Praze 8, na Sokolovské ulici. Podpis prodejce je Čadský Josef. Moped má tedy originální kartičku verzi z roku 1957 (označení OTK 03-57) na první moped Stadion S1 (který se vyráběl jen v období 1957 až 1958 - cca 2000 kusů). Jelikož jsem objevil u jiného majitele vývozní S22 s originální kartičkou totožnou kartičku, lze předpokládat, že vývozní typy, později prodávané na československém trhu, byly vybavovány obvykle touto kartičkou pro již nevyráběný první typ. Na kartičce je uvedeno, že k řízení mopedu není třeba řidičského oprávnění, což se později při prodeji vždy přeškrtlo. Zde to však je ponecháno.
Prvním uživatelem byl ing. Adolf Říha, manžel pěvkyně ND v Praze Ludmily Červinkové, který přes léto pobýval s rodinou na letním bytě v Řevnicích, a s nímž jsme se jako sousedé znali. Ing. Říha mi pak v pokročilejším věku (odhaduji někdy kolem roku 1976) nabídl uvedený stroj ke koupi, čehož jsem využil.
Moped jsem pak provozoval jako dopravní prostředek na chalupě. Jezdil velice dobře, táhl krásně i na dvojku, jedinou komplikací občas bylo jeho nastartování, což jak již dnes vím, bylo způsobeno nekvalitní cívkou zapalování. Po čase jsem to vyřešil, jako většina jiných uživatelů, použitím klasické motocyklové cívky umístěné v prostoru pod světlometem. Takto byl příležitostně stroj používán až do chvíle, kdy došlo k jeho poruše v důsledku uvolnění setrvačníku na klikové hřídeli a naválcování přestřiženého Woodruffova pera na kužel hřídele, čímž kuželový spoj ztratil pevnost. To se událo někdy v devadesátých letech a od té doby byl jako nefunkční uložen ve stodole. Někdy v roce 2011 jsme se se švagrem domluvili, že mohu využít jeho dílny a pokusit se dát mopeda znovu do pořádku. Tachometr v té době ukazoval ujetou vzdálenost 644 km. O jeho pravdivosti svědčí fakt, že brzdové čelisti jsou ještě původní a v dobrém stavu.
Náš stroj má kartery s kuželovými otvory pro silentbloky, které měly i kartery pro poslední typ S23. Četl jsem názor, že tyto kartery měly stroje určené pro vývoz, ale nevím, od kdy se vyráběly.
V současném funkčním stavu má původní lak (s mnoha šrámy) i většinu chromovaných a zinkovaných dílů. Nový je tlumič výfuku, jelikož ten původní byl zdeformovaný od kliky šlapek a poškozeno chromování (v místě bohužel velmi hluboká koroze), nová jsou i kola s ráfky a výplety pro ježdění. Bubny kol jsou použity z vraků. Původní kola jsou zachována včetně původních pneumatik, které mají však již tak ojetý vzorek, že k bezpečné jízdě se nehodí (jen jako výstavní artefakty). Nahrazena je i zapalovací cívka za novou v magnetu. Největší zásah však byl proveden na nádrži, kdy vnitřek byl zasažen značnou korozí, i když v ní byl po léta nefunkčnosti dostatek benzínu s olejem M2T. Vnitřek nádrže bylo nutno zbavit koroze pomocí roztoku kyseliny citrónové s množstvím ocelových součástek (matice, šrouby), které při houpání pomáhaly odstranit zkorodovaný povrch. Po odrezení byl vnitřek nádrže vypláchnut, usušen a do nádrže byl nalit epoxydový lak tak, aby pokryl celý vnitřní povrch nádrže. O množství koroze v nádrži svědčí i to, že bylo nutno vyměnit celý výpustní kohout, který byl zcela nepropustný. Nahrazeny jsou zkorodované šrouby a matice, a také bowdeny, protože buď měly rozpletené konce lanek nebo polámaná pouzdra s chybějícím plastovým obalem (ty nové jsou trochu delší, protože jsou určeny pro tuzemskou verzi mopedu s vyššími řídítky). Nový je i náhon tachometru, který se mi neopatrností podařilo zničit při demontáži (omylem jsem na něj šlápl a pouzdro bowdenu tak natáhl, že bylo k nepotřebě). Motor byl přetěsněn, aby neunikal převodový olej. Jinak se jedná o zachovalý původní stav včetně sedadla, sady nářadí a pumpičky.
Jan Kuchař
Tlumič výfuku je nový. Původní byl poškozený od šlapky a chrom se odlupoval.
Vše původní – barva i chrom. Nové pouze bowdeny. Řídítka jsou nižší a rovnější než u běžné produkce.
Nový ráfek kola a výplet, současné pneumatiky kvůli vzorku. Nový bowden rychloměru. Na blatníku otvory pro plastovou destičku povinnou v Holandsku.
Plastový tlumič sání. Možný původní stříbrný nátěr. Vpravo hřídel kyvné vidlice s otvorem pro mazání vazelínou.
Nový ráfek kola a výplet. Bílé zvýraznění konce blatníku dle holandských předpisů.
Bowden přední brzdy. Otvory pro plastovou destičku (Holandsko).
Obnovená zapalovací cívka – motor chytá na první šlápnutí. Stojan byl vyztužený.
Typická nádrž exportní verze – chrom, později ohraničený zlatou linkou. Název Stadion byl záměrně zamlčován, upřednostněna značka Jawa.
Nádrž byla zrezivělá, vyčištěna kyselinou citronovou a vylita epoxidem. Nyní je průhledná na hladinu benzínu.
Originální světlomet (rámeček lehce poškozen) a bzučák.
Detail levé rukojeti – řazení se spojkou, dekompresor, přepínač světel a tlačítko bzučáku.
Původní kola se zachovalým chromem a pozinkovanými špicemi. Zadní má lepší stav díky oleji z motoru.
Detail vzorku původní pneumatiky. Druhá pneumatika pochází z jiného kola, barva odstraněna.
Typový štítek mopedu (otočen pro čitelnost). Exportní verze měla označení JAWA-STADION a snížený výkon 1,1 PS. Rok výroby na štítku chybí – pravděpodobně záměrně.
