Traktor Zetor

TRAKTOR ZETOR. Firma KOVAP NÁCHOD, ČR.
Kov, plast, délka 15cm.
Na klíček. Pokračující výroba z doby socialismu.
Unikátní hračka, která se vyrábí principiálně v téměř nezměněné podobě již asi od počátku 50. let minulého století. Hračka byla vyvinuta ve firmě bratří Sedláků EOS v Semilech. Jelikož po roce 1948 byla tato soukromá firma začleněna pod družstvo SVED, první prodávané hračky nesly značku SVED nad chladičem. Výroba však byla asi v roce 1955 převedena do Kovodružstva Náchod a zde bylo značení na chladiči změněno na KDN (Kovodružstvo Náchod). Nynější výroba probíhá ve firmě Kovap Náchod se sídlem v Novém Hrádku. Zatímco původní traktory SVED měly disky kol z plechu a u zadních kol ještě tvarované plechové kryty disku připevňované k disku bajonetovým úchytem, pozdější výrobky z Náchoda již měly disky kol z barevného polystyrenu (zelený, červený a zřídka i šedý a žlutý) a také jiný dezén pneumatik. Lišily se rovněž některými dalšími detaily, k nimž patřila nejprve změna mechanismu řízení (SVED měl komplikovaný převod z hřídele volantu pomocí navlečené ventilkové gumičky, která se odvalovala po šikmé plošce kulisy, která pohybovala spojovacím táhlem předních kol - řešení technicky čisté, avšak závislé na dostatečné třecí síle mezi povrchem gumičky a kulisou, KDN měl jen šikovně zahnutý konec hřídelky volantu zapadající do spojovacího táhla), později i tvar volantu a ještě později i jeho materiál (kov).
Naprostým hitem však je řazení rychlostí - 3 vpřed, jedna vzad, neutrál. Nejednalo se o myšlenku novou, neboť na podobném principu pracovalo řazení rychlostí firmy Schucco, ale pro české děti to bylo tehdy něco unikátního. I já jsem toužil mít tento traktůrek (tehdy stál asi 40 Kčs, valník k němu pak 12 Kčs), ale poštěstilo se mi SVED mít až trochu později výměnou za jinou hračku. Po počátečním nadšení ve mně převládla zvědavost, jak "převodovka" funguje, protože jsem očekával, že na jedničku pojede nejpomaleji, ale bude mít i největší sílu. Po rozebrání hračky jsem smutně zjistil, že se nejedná o skutečnou převodovku, ale o řazení jízdních odporů pomocí jakéhosi klinkátka posouvajícího se po zahnuté "rychlé" hřídelce. Rovněž jsem byl zklamán tím, že pohon byl jen na jedno kolo, protože v ose druhého kola byl natahovací čtyřhran pro klíček. To mělo za následek, že při nastavení volantu k jízdě doprava, jel traktůrek pomaleji, protože byl poháněn vnějším kolem, a naopak při zatáčení doleva jel rychleji, neboť byl poháněn vnitřním kolem. Proto jsem později hledal uplatnění jeho dílů na hračce, která by více vyhovovala mým potřebám hraní, a tak z jeho kol a přední nápravy vznikl traktůrek s pohonem elektromotorkem přes šnekový převod z jiné hračky, pohon na obě kola (sice hůře zatáčel zejména ve svahu) a dálkové ovládání bowdenem v krabčce od mýdla. To pak byla jízda cestou necestou a nevadilo, že se již nedočkal karoserie, protože podvozek z překližky byl sále v provozu.
Dnes s odstupem času vím, jak mé nároky na obyčejnou hračku byly nadnesené a to, že se jednalo o relativně jednoduché a přitom zajímavé řešení potvrzuje fakt, že dodnes okouzluje staré sběratele a snad i děti (to řazení je fakt jako u opravdového traktoru), a dokonce má i svou vlastní webovou stránku, kde lze získat celou řadu dalších sběratelských informaci. Navíc se k němu vyrábí vedle valníku i celá řada zemědělských strojů a rovněž na jeho principu výrobce prodává ještě jiné typy traktorů, včetně zahraničních. Pojetí je však již více sběratelské - kovové disky kol, jiné dezény pneumatik, drobné detaily - a tomu odpovídá i jeho cena. Myslím však, že se jedná o správnou cestu, jak zachovat tuto výjimečnou tradici.

První verze traktoru Zetor po převedení výroby do Kovodružstva Náchod – kovové disky, odnímatelná přední kola, třecí řízení a původní plechový valník.